Co jsou vlastně svaly zač - I.

Pro začátek by možná bylo dobré vysvětlit a přiblížit si některé pojmy, týkající se názvů a funkce svalů, se kterými se můžeme setkat ve spoustě literatury a také na spoustě serverů zaměřené na posilování a kulturistiku, ale kterým spousta z nás často nerozumí...

Začněme třeba tím, co to znamená obyčejné a velice frekventované slovo biceps, neboli dvojhlavý sval. To, že má sval 2 hlavy, znamená, že začíná dvěma místy (tak například biceps pažní začíná v hloubce ramena jednou hlavou na hrbolku těsně nad a druhou těsně pod samotným ramením kloubem. Možná by bylo dobré podotknout, že sval může mít několik začátků, ale má vždy jen jeden konec (ačkoli úponová šlacha může mít další pokračování, čož už ovšem na funkci svalu nemá vliv). Dále uvedu jen stručný přehled:

Flexor: sval provádějící flexi (přitáhování)
Extenzor: sval provádějící extenzi (odtahování)
Abduktor: sval provádějící abdukci (odtahování od těla)
Adduktor: sval provádějící addukci (přitahování k tělu)
Rotátor: sval provádějící rotaci (otáčivý pohyb okolo podélné osy)

Rozdíl například mezi flexí a addukcí je v tom, že při flexi se jedná o pohyb ve směru předozadním, zatímco při addukci o pohyb do strany (tedy nejen k tělu, na ruce existuje jeden adduktor, který přitahuje palec k dlani)

U těchto 5 názvů je nutnou uvést, ve kterém kloubu dochází k uvedené akci (např.: flexor v kloubu loketním)

Levátor: sval provádějící levaci (zdvihání)
Depresor: sval provádějící depresi (opak levace)


Tyto poslední 2 druhy svalů se nepojí s žádným kloubem a nezpůsobují pohyby ohybové, ale jen posuvné.

Připomeňme si, že v lidském těle se nevyskytuje jen jeden druh svalů, které se snažíme trápit v posilovně, ale celkově 3 skupiny svalů. Svalovina hladká (kterou najdeme třeba v převážné části trávícího systému), svalovinu srdeční (kterou nalezneme překvapivě v srdci) a konečně svalovinu příčně pruhovanou neboli kosterní. Kosterní svalstvo je jako jediné ovladatelné vůlí. Kosterních svalů taky existuje nepřeberné množství co do velikosti a tvarů, podle toho, jakou funkci plní. Tak např. srovnejte si poměrně malé mimické svaly v obličeji oproti mohutným svalům dolní končetiny jako velký sval hýžďový nebo čtyřhlavý sval stehenní.

Většina kosterního svalstva je připojena na kosti nebo do kůže (tzv. kožní svaly). Princip funkce svalu je zhruba takový, že je sval připojen na 2 místa. Když se sval zkrátí, tak se k sobě začnou tato 2 místa přibližovat (ať už ohybem v kloubu, nebo jen prostým posunem). Když se například stáhne biceps, zatáhne za místo na kosti vřetenní, na které se upíná, a celé předloktí se pootočí v kloubu loketním a přitáhne se k nadloktí. Když se ovšem naopak stáhne spodní část trapézového svalu, tak se k sobě lopatky pouze posunou, protože není přítomen žádný mezilehlý kloub.

Zajímavé je, že svaly jako takové se můžou pouze stáhnout, ale už nemají mechanismus, kterým by se samy od sebe roztáhly. Jediný způsob je, že je sval roztažen jiným svalem, který má opačnou funkci (např. biceps x triceps, sval deltový x svaly lopatkové, sval trapézový a svaly rombické x svaly prsní). Takovéto svaly působící proti sobě se nazývají antagonistické. Naopak svaly působící spolu se nazývají synergystické (např. skupina zadních svalů stehna).