Svaly – mikroskopická stavba

Pro pochopení funkce svalu není ani tak důležité, jak vypadá na povrchu, ale spíše to, jak vypadá pod mikroskopem (tedy ultrastruktura). Základní stavební a funkční jednotkou je obvykle buňka. To ale neplatí pro kosterní svalovinu...


Zde je základní strukturní jednotkou svalové vlákno. To je vyplněno tzv. myofibrilami, což jsou pro změnu základní funkční jednotky příčně pruhovaného svalu. Svalová vlákna se potom sdružují do větších celků, které označujeme jako snopečky a snopce různých řádů (podle toho, jak je sval velký). Tyto celky jsou obaleny jemnými vazivovými pouzdry a celý sval je obalen silnějším pouzdrem, které označujeme jako svalová fascie neboli povázka svalová.

A teď k samotné stavbě. Myofibrily jsou uloženy ve vazivové hmotě, kterou označujeme jako endomysium. Vždy několik myofibril je obaleno vazivovou membránou označovanou jako sarkolema. To je v podstatě popis svalového vlákna. Vlastní kontraktilní (tedy stažlivou) složku myofibril tvoří 2 bílkoviny, a to sice aktin a myozin. Aktin tvoří jemná a tenká vlákna a jedná se o nepohyblivou složku. Myozin naopak tvoří tlustá vlákna, ze kterých vybíhají hlavičky a jedná se samotnou pohyblivou složku. V klidu jsou do sebe tenká a tlustá vlákna zasunuta jen částečně a tím vzniká v mikroskopu pruhovaný obraz (v místech, kde jsou mezi sebe zasunuty oba druhy vláken, vidíme tmavý proužek a v místě, kde je pouze jeden druh vláken, vidíme světlý proužek). Proto se kosterní svalovině taky říká příčně pruhovaná. Navíc jsou zde velmi důležité 2 membránové systémy. Jeden jsou tzv. T-tubuly, což jsou vchlípeniny sarkolemy (to je ten obal svalového vlákna). Druhým jsou L-tubuly, což jsou modifikace jinak běžného vnitrobuněčného systému zvaného endoplazmatické retikulum. Tyto 2 systémy jsou spolu v kontaktu, což je důležité pro šíření akčního potenciálu po svalu a pro zahájení kontrakce.



Důkladné porozumění tomuto poměrně jednoduchému systému je naprosto nezbytné pro pochopení principu a průběhu svalové kontrakce.